Vzduchoprázdno

Můj život je vakuum. A širé vzduchoprázdno.
A vítr, který nemá sílu s něčím hnout.
Půjdu tam nahoru. A řečí ráznou
Pokusím okovy z myšlenek si zout.

Podlouhlá samota; tryskavá žízeň
a tělo, které chce jen padnout do listí
nijaké pokusy získat si přízeň
čehosi živého co radost nehyzdí.

Ohnout a nezlomit pravítko času,
a sebe zapřísahat do všech světa stran,
pro všechny jasné lži a jejich krásu,
pro všechny poutníky co neví kudy kam.

Hlodavá představa, co drobí slzy,
kouše tě na sousta, jsi dobře předžvýkán,
nevěřím raděj v nic, pak mě jen mrzí,
kam se jen poděje? (štěstí hloupé důvěry)
kam se jen poděje? (štěstí tichého šílenství)
kam se jen poděje?
ta děv*a naděje...