Vražda

Tak jsem ho flák'
trubkou do kebule.
Táhne z něj smrad,
význam roven nule.

Takový nýmand, nic,
nula, co jen obtěžuje,
otravnost bez hranic,
žije pro nic, navíc tu je.

Pěkně tady chcípni, tiše,
nikdo tě tu nechce,
šup do zemité skrýše,
hlínu naházím lehce.

Už jsi mi otravoval život,
dost dlouho a dost trpce,
zhasne srdeční tikot,
díky týdletý trubce.

Není tu pro tebe místo.
Už nejsi? Nikdo se nedoví!
V jedné věci je teď jisto:
Chcípneš, moje svědomí!