Černá díra

Moje děvče nezná míru
a to zvláště v odvaze,
vrhla se mi do vesmíru
černou dírou v podlaze.

Šla jsi beze mne se projít
na vzdálené planety.
Jestli se tu někdo bojí
tak jsem to já a ne ty.

Budeš cestovat si s klidem
rychlostí snad světelnou,
ty nepatříš totiž k lidem
kteří k tobě, světe, lnou.

Já tu zatím tonu v strachu
stále se modlím zas a zas
a ty v mezihvězdném prachu
taháš komety za ocas.

Úzkostný mám pocit v hrudi,
že to skončí neblaze,
měl jsem tušit, že tě nudí
naše toulky po Praze.

Proháníš se s Malým vozem
Mléčnou drahou ostošest.
Nijak nestaráš se o Zem
či o Prahu, matku měst.

Šťastné číslo máš mít osmu
kdo tušil, že ležatou,
že dáš přednost žití v kosmu
před Prahou stověžatou.

Prý tě láká nekonečno
vesmír je tvým prokletím
tak sis řekla milá slečno
co nejdříve odletím...