Naděje pod večerem

Usínám v náručí provinění,
je to tak prosté, i když není,
(nechápavost porozumění)
myšlenky mě mění - nechtěně,

zavírám oči před tímto světem,
kdy už si před svým prahem zametem?
(každý sám - před svým - poctivě)
Nikdy

přesto dál usínám,
znepokojena hrůzným smýšlením,
že se uvnitř,
(někde)
najde dobro

upřímný úsměv,
pravá láska,
pravé přátelství,
vděčnost,
obětavost,
upřímnost,
(Existence - zmiňovaného- ?)
věřím, že doufám

v zázrak světa...