rozsial si
žito do polí...
marnosť ma prebolí
len ak smiem plakať
už nevladzem čakať
na tvoje slová
už nevladzem myslieť
vždy na to isté-
na jeden večer v tvojom náručí
čo buď nás poučil
alebo zranil
vzal mi
panenskú vieru...
(smiem
povedať každému
akoto žito rastie? )
/to tvoje vlastné šťastie/
a dnes?
videla som
ani polia skosené neboli
len sa chveli
v tónoch žitia
Aby klas vydal užitek, musí být skosen a rozdrcen...to není z mojí hlavy, ale jedné velmi staré a ctěné knihy :-)
19.08.2008 10:50:00 | Chancer