skleněný
klouček
a
naložený
bůček...
co chleba si peče sám
k tomu křen na zahradě
vykopán...
na plotně z mramoru
roztával špek
on se potmě usmíval
kamenný
věk...
vůně se táhly jako med
on je s chutí krájel
a pomalu jed...
10000let
trval jeho let
a pořád
je to věčně
o obyčejný radosti...
zakousnout se
šťavnatě
do masa
od kosti...
:-)
usmev na me tvari se drzi i ted, co pisu tohle svy povidani, nicmene, asi jsem v tomhle zastarala,ale tohle mi jako namet na basen prijde uz dost hanebne :-)
nemam nic, proti myslenkam, tato je zajimava taky,ale špek a bůček patří dle meho do kuchyně a ne na papír...
21.08.2008 13:36:00 | saddova
...i obyčejný den je neobyčejný, když chceme...protože štěstí je zvyk - pěstujme ho... :-)
21.08.2008 12:16:00 | Lota
...kdyby tam nebyly ty koncovky ...nej(čecháčské),byl by to ST co tak někdy češtin? :-)
21.08.2008 02:14:00 | WAYWARD