byl jsem se projít
jen tak venku
pryč od životního kvaltu
a cestou po asfaltu
jsem potkal
pana Brouka…
okamžik ticha
zastavení
kdy jeden na druhého
nehnutě kouká…
Pak povídá mi onen Pán:
,,Kampak si to šineš tak nalehko člověče?
jářku
příště
na cestu
ať ti žena alespoň pár buchet napeče…
Já odvětím mu:
,,Máte recht Pane Brouku
a co vy?
nebylo by Vám lépe na palouku?,,...
On usmál se a povídá:
,,Buď té lásky mladíku
nějak jsem zabloudil
když hledal jsem svou paninku...
Chvíli mě
šimral jemně
na dlani...
potom jsem pana Brouka
položil do trávy
a v pohodě
si broukal...
Takové malé setkání
a mě to pohladilo...
teď na svět
zase s úsměvem
pobaveně koukám...
... jo, jo ... nech brouka žít ...
*- ... možná že pak nechají žít i tebe ..
/*docela milý ... /
22.08.2008 12:27:00 | HarryHH