Očistec

Anotace: každý si neseme svoji minulost, jako historii, jež nelze vymazat ...

Ospalé a tiché místo,
tam, kdesi uprostřed tepoucího srdce,
v zahradě bez listí a záhony černých růží,
sevřený v samotě ve snaze skrýt se,
lidem i životu, tak jak se sluší.

Vyplavat z krunýře ledové vody,
chytit se stébel zrajících doutníků,
mokrý a znavený ulehnout na písčitou pláž,
státi se posměchem náhodných poutníků.

Paprsek ránního slunce, jež zalévá úrodnou krajinu,
dosedá na tělo mladého starce,
léčivě spaluje bolavá svědomí,
která stále se vracejí a trýznějí duši.