Dnes se mi snad ani nechce žít,
tak proč takhle snít?
Já mám velké přání
a to bez ustání.
Zapomenout bych chtěla
na to, jak se přibližovala naše těla.
Na to, jk jsme se líbali
a něžně hladili.
Na to, jak jsme se smáli
i na to, jak jsme se lehce rvali.
Byli to krásné roky
byla to souhra,
byli to dlouhé kroky
byla to výhra?
To pán Bůh ví,
teď už se to nikdo nedozví.