Reflexe jiných smutků . . .
Reflexe jiných smutků . . .
potichounku
poslední naděje zhasla
všední
potácivé melodie
zablácených dní . . .
Nekonečné žalmy
slzy
hořkost
nenaplněný kalich
. . . života . . .
odvrácené bytí
na samém kalném dně
dokvétají růže
. . . jiřiny . . .
a slunce maluje svítání
. . . západy . . .
zbloudilá radost
ztracené štěstí
. . . ztracenko . . .
kam se poděješ
v té hořké beznaději
když život se ti mezi prsty vytrácí . . .
Jdu s dětmi ránem
skotačivé poskoky
a šťastný smích
se kutálí po chodníku dne
Tatínku . . .
přijdˇ pro nás brzy . . .
. . . ještě jeden úsměv . . .
zamávání . . .
Jak krásné je vás mít!
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
...má to tak má být???...mám mnohdy pocit, že druhá strana vyžaduje svoje...je to jako života rub a líc...má člověk za štěstí dětských očí krutě zaplatit???...nevím, nevím, nevím...
01.09.2008 17:52:00 | Lota
Poslední dvě sloky mě objasnily o čem byly ty ostatní.Zarezonovalo to v srdci.Hezká!
01.09.2008 10:46:00 | had
Jsou krásné dny...
kdy světlo se měkkce láme,
a náhle VÍME, co všechno máme.
01.09.2008 10:01:00 | spare
