vítr ti hodil vlasy do tváře
skryl úsměv ve svých poryvech
neúplné řádky z tvého diáře
stopy v písku krátké jak jeden vzdech
...................
vlny ženou k pobřeží
úplně nové chvíle
jak snadné uvěřit
pod prsty zpěněné síle
...................
rána v mlze pod roztrhaným slunečníkem
příjemně vroucí káva, pohled do dálky
kdo vezme tě za ruku a je tvým společníkem
...................
kdo letí tvými sny a kdo z nich ráno vystoupí
když Velký vůz vezou do garáže
a olivy voní nějak bez kuráže
...................
je ticho a horko v každé vteřině
jen okno dýchá, i to pomine
...................
a dál už nic
o něčem totiž nejde psát
tak trochu chybí slova
marně je hledám pořád znova
už toho bylo akorát
.
Bylo to srozumitelné až běda,taky jsi mi dala čas zastavit se a vrátit- někam...:ST
25.10.2008 20:00:00 | Holis
Pro saddova : není tam žádný rytmus, jsou to trhané zápisky, jak letěly myšlenky v tom horku, v závěru jsem naznačila...chyběla slova, toť vše, je to tak neuspořádané,protože múza se mnou na dovolenou nejela :-)
02.09.2008 19:40:00 | Verena
hned prvni sloka mi nedávala nějak smysl a přišla mi psana jen pro rym, když mi to dovysvetlis, tak budu ráda..
dal se mi sem tam nelibil rytmus, jinak celkem pekne
02.09.2008 07:40:00 | saddova