Anotace: ...vyznání pro někoho,kdo už není
Stojím u okna a koukám ven,
na děti,na stromy,
na starou lavičku před domem.
Je vážně stará,
sotva pár prkýnek,
mlčky se usmívám,
a v hlavě mám pár vzpomínek.
Vzpomínky na dětství, na školu,
na svoje první lásky,
na moji babičku,
jak ráda tam sedala
a hladila mě vlásky.
Ale to už je dávno,
babička na nebi ted už sedává,
ale ta krásná vzpomínka,
v srdci mi pořád zůstává.
Ta stará lavička,
je toho příčinou,
člověk ti odejde,
vzpomínky zůstanou.
Já chtěla bych se zastavit
a vrátit čas,
alespon na malou chviličku,
tak vzkažte prosím andílkům,
at hlídaj mojí babičku.
Zase stojím u okna,
mlčím a jen se dívám,
přesto,že lavička
už tam není,
pořád jí ve snu vídám.
Bojím se té chvíle až na babičku budu jen vzpomínat.. Jinak krásná básnička! :-)
05.09.2008 11:17:00 | Castiza
ST! je za obsah, vyjádření, pocity a myšlenky. Bolavé dílko, ale hezky vzpomínkové. Také si pamatuji stále lavičku před naším barákem, už jí prkénka též ubývala, jednoho dne se vytratila ... dodnes nevím kam.
02.09.2008 18:44:00 | NikitaNikaT.
Veršíčky občas lehouce klopýtnou, ale obsahově je to poetické a procítěné, proto TP.
A roboti píšou JeMiNe!
02.09.2008 16:25:00 | Hannazka
Děkuji,taky jsem si vzpomněl na svoji babičku a ukapla mi slza...ještě jednou diky
02.09.2008 11:49:00 | v.hercik