Anotace: ...nic mě nedokáže tak vytočit,jako budík..
Lidičky,já strašně nerada vstávám,
a tak si představte,že dva budíky si dávám.
Nejdřív,ten hrozný kohout,
už zase kokrhá,a potom,
první budík zazvoní.
Tak otevřu zlostně oči,
prostě mě vstávání nevoní.
Pomalu jednu nohu zvedám,
však stačí dvě,tři vteřiny,
a hned si zase lehám.
To je krása.To ticho.
Maličko můžu ještě spát.
V tom druhý budík na mě křičí:
"Lenochu,co zas děláš?
Neslyšíš,,koukej vstát.
No,mít po ruce kladívko,
rázem by sklaplo,
tohle mluvítko.
Budík,ta maličká věc,
však k ránu je jen k zlosti.
Pak malinko se pousměju,
už bylo dost té mrzutosti.
Čeká tu na mě nový den,
tak k čertu,s tímhle budíkem.
Pravda pravdoucí :D...jinak mě tahle básnička i pobavila.Víc si věř,píšeš dobře! :)
05.09.2008 18:01:00 | Janetee
budík byl první věc kerou sem si koupila z první výplaty za brigádu na gymplu - byl žlutej, umělohmotnej, neřinčel ale pipipipi pipipipipípal :o)
taky strašně nerada vstávám a budím se mobilem
05.09.2008 15:12:00 | hanele m.
Je to úsměvné a smekám, protože na něco tak zavržení hodného jako je vstávání já nikdy,NIKDY nenapíšu ani jeden verš!!!
04.09.2008 19:09:00 | Elisha
...budím se mobilem,když vyjímečně musím,je to hrůza,zařve nějaká nepříjemná baba - je čas vstávat!
>básnička mi udělala dobrou náladu :-)<
04.09.2008 10:55:00 | WAYWARD
Já si vzpomínám jak máma říkávala "pořiď si budíka s vodotryskem",ten tě vzbudí...
04.09.2008 10:37:00 | Květka Š.