Čekáš první políbení
ráno krásná probuzení
čekáme na autobusy
a na všechno, co nás dusí
potom čekáš první dítě
a když přijde, opouští tě
opustil tě přítel tvůj
Bože, tak ho opatruj
stále hledáš svaté pravdy
jenom lži nám staví hradby
na lhaní kdo nemá čas
ten ať přijde mezi nás
jen před smrtí váháme
čekáme a doufáme
že teď smrti kráska lhala
a snad se nám jenom zdála
odpouštíme její lež
prosíme ji...lži a běž
"Opustil tě přítel tvůj,Bože,tak ho opatruj"...věta nad kterou jsem se dlouze zamyslela...je to krásné...napsala bych víc,ale slzy nedovolí.....Je v tom prostě láska...
10.03.2009 22:27:00 | prostěholka
Sem si to po vejkendu přečela ještě jednou a už to asi trošku chápu... hlavně vnímám, že je to hezky napsaný...
09.09.2008 16:21:00 | Hannazka
Tahle není srandovní ani podzimně kouzelná, ale život takovej je. Ono bude zase dobře...
05.09.2008 12:09:00 | Iva Borecká
dle meho jsou to celkem jednopducha slova, zadne velkolepe jsem zde nenasla, coz si ale myslim, ze je v poradku, jinak by to nezanechalo tu atmosferu, co to ve mne zanechalo. libi se mi prave pro tu jednoduchost a pravdivost.
05.09.2008 10:48:00 | saddova
mně se děsně líbí bohatost Horaciovy slovní zásoby - jak umí tak košatě a zároveň barvitě vylíčit to co má zrovna v hlavě... určitě je přínosem literu a kdo by tvrdil pravý opak, ten žije v bludu... jeden Horacio na každý literární server a poezie bude spasena!
:o)
04.09.2008 22:39:00 | hanele m.
Tohle je prostě SHIT, co k tomu dodat...
04.09.2008 22:23:00 | Horacio