Arytmie

Arytmie silných srdcí,
pravidelnost samoty,
hřebeny rýmů hledají padlou víru.

Možná nepřijde po vlnách,
kam upíráš naději,
možná se vynoří z hlubiny,
barevný korál,
možná přistane jako chmýří pampelišky.

Srdce ve vlnách koupelové pěny,
vyteče sifónem,
láska spotřebovaná,
někomu do trubek,
k sousedům pod tebou,
co lejou také pěnu do vany…

Arytmie srdce,
chybí jeden úder,
zvon se naposledy zachvěl,
kostelník s ovládáním dálkovým,
vypnul srdce neznící.

Kněz vynechal mši svatou,
nepřišla láska do lavic,
ožral se se smrtkou krutou,
Vesmír se stlačil v holé Nic.

Tiše plují mraky osudem,
tmavými nakonec,
bez křiku smířené,
vojska u hranic co čekají na úder,
srdci chybějící,
volíš zbraně s Davidem…

Sehnula se ruka pro tvou fotku,
trní ryje po kůži,
monogram arytmie.
To bolí.