Kůzlata

Má chůzi kůzlečí
láme se v kolenou
a úsměv co svědčí
pro duši zlomenou
samotná probrečí
nad profesí zvolenou
dá i půl života
za kremroli s polevou

sundejte kůzlata z mola
dejte jim najíst to příroda volá
jen bláznům se líbí ty podivný blůzy
kostnatý ramena oči plný hrůzy

ti co vymysleli že hlad je krása
že spadla opona je jejich spása
nacpou se na rautu jako ta prasátka
mrkvičku ve chlívku chroupají kůzlátka