Opuštěný jsem,zlomený klásek
ve velkém lánu obilí,
že setkám se opět se svojí mámou
v srdci si chovám naději.
Prolétnu světlem,prolétnu tmou
v orla já se proměním
a v druhém světě za vesmírem
zase se s mámou uvidím.
Dojemna a krasna, i ja vzpominam na svou maminku... ach...ta vzpomínka zemre s nami.
13.09.2008 13:42:00 | carodejka
Hodně smutná,citlivá a bolavá,
kdo poznal,ten ví.
13.09.2008 05:10:00 | Vivi.~2
Dvě orlice za obzorem
vím jistě, že se setkají
nad rodným zakrouží dvorem
v tichosti a potají...
***
Jiří senior
12.09.2008 12:38:00 | j.c.
Dříve nebo později... o tom sní téměř každé dítě :-) A dětmi zůstaneme na věky ;-)
07.09.2008 01:04:00 | Levandule