Ledabyle posouvám citoslovce smíchu,
za hranici chápání a přítomnosti studu.
Hrát si jen tak s myšlenkou a smát se bez ostychu.
V bdělém spánku beze snů, nezažívat nudu.
Prstem psáti do vzduchu, vzkazy absurdity.
Létat střemhlav k zemi, na křídlech svého času.
Ve sladko-slaném moři, loviti trilobity.
V nicotnosti vesmíru, hledat svoji spásu.
Kytarou beze strun, posbírat všechnu slávu.
Vánicí bez sněhu, na cestu se dát.
Bloudit ulicí v jednohlavém davu.
Svůj boj s větrnými mlýny neprohrát...