Sobec

Anotace: ....

Zraněná vlastní chtivostí,
teď chodím spoutaná bezmocí..
Klopím v dešti oči k zemi..
znám jen svou bolest, nic víc není..
...jsem sobec...
Lížu si svoje vlastní rány,
svět kolem sebe nevnímám..
...cítím,že..
To nekonečno zla světem se prodírá,
vniká do lidí, však nikdo z vás to
nevnímá, neslyší, nevidí...
Schoulená v koutku lidského chápání,
hledám chyby...
...nenacházím..
Smířená..bez lítosti..přijímám to,
s čím jsem se narodila..
jež mi bylo dáno,abych žila..
..jsem sobec..