Víš ty,
co bych strašně chtěla ?
Půjčit si křídla od anděla.
Anebo od netopýra.
Správně si říkáš:
kde je míra ?
Ano,
bývám černobílá.
Ode zdi ke zdi
a zas ke dveřím.
Kdo málo mě zná,
sotva uvěří,
že padám dolů
volným pádem,
a den poté
zvedám hlavou strop.
A uvnitř,
tam, co ani já se neznám,
něco volá:
hop či trop.
Navenek jsem prý
obyčejná
odtažitá
formální.
Chci sama sobě
dál být věrná
- ráda nejsem normální…:-)
Černá
to nejtmavší odstín bílé.
Tak jak to jde?
Tak se žije,
v jedné barvě celá ponořená…
20.10.2008 18:50:00 | kouzelníček
:)
tohle je abnormálně skvělý; moc povedená, v každým detailu
19.09.2008 20:39:00 | drsnosrstej kokršpaněl
černá díra
bílý trpaslík
spojí je nit pouhá červí
plná tvé červené pulsující krve
a srdce, chudák pumpa
se jen ptá a diví
12.09.2008 22:02:00 | a_tao