EMBRIO
EMBRIO
Jak embrio
v hlavě matky,
"milující",
tak i já
člověk putující
...přemítám.
Jsem chybující?
nebo blázen imitující?
Co jsem on?
Cikáda hrající na loutnu,
či cikády vrzající
do taktů
nevěřících
neznabohů
mých předsudků
naboptnálých pýchou
ústupků
vůči všemu
...zakázanému.
Jsem človíček,
smýkám káru
narvanou odpadky
lidského trusu,
sbírám poznatky
jiných druhů,
člověčenstva.
Poklekám před sebou,
choulím se v sebe,
nahoře někde,
prý je tam
nebe.
Ale já spěchám,
spěchám do pekel,
mají tam teplo,
na rány jitrocel.
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Na mě už tam čekají, ale já jim dám zabrat :-) A ještě se budu zdržovat na cestě..safra, vždyť já tam vlastně nechci, pomoc!
18.09.2008 21:53:00 | Chancer
Waywarde, co báseň, to námět na úvahu. Možná někdy něco napíši... Je peklo nebe, nebo nebe peklem? Toť otázka
15.09.2008 16:09:00 | SZN
Jo. Život je temnej, teplej, světlej, chladnej...a s tím vším můžeme krásně pracovat a otáčet.
15.09.2008 14:20:00 | Dota Slunská
Krásná a cenná, tím, jak byla psána! :-) Říkám to pořád: Tiše sedět v koutku a moci číst, co píšeš je mi velkou ctí! ;-)
15.09.2008 12:37:00 | Anita Buchtová
Spěcháš do pekel ... ale co tam? Myslíš, že to tam bude jiné? Spěchej za jinými, lepšími věcmi ... co život přináší.
15.09.2008 06:17:00 | NikitaNikaT.
