Umělcova představa

Prázdno, nic se zdá
a přec to kouzlo má.

Přivíráš krásné oči své,
tu plnit sny se začnou tvé.

Bílé to nic se proměňuje
a kouzlo duhy a barev tu je.

Jako plátno obrazu se plní,
tah sem tam, v uších to duní.

Oči otvíráš a hlavu kloníš,
jako jiný svět, snad spíš?

Ať bdíš, ať sníš,
ty přece smíš.

Stále snít si sen,
ať je noc, či den.

Stačí štětec smočit
a v bíle svůj sen počít.