Rádoby klam,
boky ze skla
křehkou ženu mám,
vyzdobená,
v půli prasklá
nádoba,
více-li plním,
prázdější bývá,
mám-li si brát,
nedojdu dna.
Vidím se v ní
a ona ve mně.
Slunce a země,
mezi tím mraky.
Blíže je mi,
když já jsem taky.