Návštěvnost
NEŽ PŘIJDE JARO
NEŽ PŘIJDE JARO
.
zvláštní je šum jezu . . .
proud života
perlí myšlenkami
slova klesají ke dnu
a mezi kameny
usazují podstatu
našeho bytí
stejně jako prach
zlobných nenávistí
nebo pyl květů lásky
naslouchám tichu
do něhož se proměnily životy těch
co už dávno nejsou
beru do dlaně drobty dna
a prohlížím blýskavá zrna minulosti
i hliněný kal
který řeka s jarními záplavami
roznese do luk
a do žíznivých polí
než přijde jaro
budu čekat
a do dlaně budu sbírat
. . . Tvá slova . . .
po březích naší řeky
než znovu přijde jaro . . .
.
zvláštní je šum jezu . . .
proud života
perlí myšlenkami
slova klesají ke dnu
a mezi kameny
usazují podstatu
našeho bytí
stejně jako prach
zlobných nenávistí
nebo pyl květů lásky
naslouchám tichu
do něhož se proměnily životy těch
co už dávno nejsou
beru do dlaně drobty dna
a prohlížím blýskavá zrna minulosti
i hliněný kal
který řeka s jarními záplavami
roznese do luk
a do žíznivých polí
než přijde jaro
budu čekat
a do dlaně budu sbírat
. . . Tvá slova . . .
po březích naší řeky
než znovu přijde jaro . . .
.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
...Lottka to pěkně napsala a mi se líbí moc ten závěr , že člověk musí žít i když k tomu životu už jaksi nemá sílu ani odhodlání , protože ty co miloval tak ztratil...Jirka
23.09.2008 18:51:00 | kavec
...Ano, vzpomínat na ty co odešli, je jako modlit se za ně. Oni nás mohou z hloubi nás samých kde sídlí ve všem vést, a právě k jaru, které je rozkvetlé nadějí...
23.09.2008 18:31:00 | Lota
to se mi moc líbilo, zvlášť některé ty obraty jo, fakt že jo...:))
23.09.2008 16:50:00 | okousaná od světlušek