Zrovna teď jsem v "ničem", sám jsem "ničím" - to je síla
tma zde není proto, aby světla nesvítila
světlo není proto, aby tma nevyšla zkrátka
světlo a tma nejsou proto, že "nic" je "věc" vratká
není dnes a ani zítra, včera možná bylo
možná ani ne, vždyť v prázdnu z toho nic nezbylo
letím vzhůru, padám dolů, všechno už je jedno
kdepak jedno - ani jedno! ani dno, či bezdno
kde není nic, nic nebylo, nic nebude, soudím
a já taky jsem jen zero, ač ze sebe loudím
tuhle báseň (vidíš něco?) - nemá být logicky
proč ve všem, včetně nicoty, výjimka je dycky?
Zajímavá, hodně pocitová básenka, pro mne má tak trochu smíšené pocity, pač je trochu nerozhodná, ano, či ne ... ST! za obsha, originalitu.
26.09.2008 23:21:00 | NikitaNikaT.