Z lopatou smutnou
léta se oháním
tu hlínu tak hutnou
jak pírko odházím
Odepřen smutku
kopu já hroby
pro starou smrtku
do těžké doby
Ticho mě objímá
ta samota léčí
smrt mě jen zajímá
já dělám to s péčí
Je to jen obživa
malinko poslání
když vidím za živa
to lidské jednání
V hrobovém království
proč bych se bál
neslyšíš žádný smích
tam hrobník je král
Pro mne je tato básenka velmi pocitová, má svoju jistou hloubku. Trochu mne zamrazila, ale asik to tak nějak je ... ST! za obsah.
27.09.2008 14:29:00 | NikitaNikaT.
...a ještě buďme rádi , že je máme , vždyť dneska jak se řekne lopata a krumpáč , tak lidičky raději prchají ...Jirka
26.09.2008 11:03:00 | kavec