Hudba napjatá
jako šňůry prádla
někam hluboko -
asi do podbřišku
- hrábla
světlo a stín
vášeň
světlo a stín
střet
rukou a nohou
bezpočet
chtěla bych být ta žena
hned
bezejmenná,
leč v náručí
lehce se vznášet
nad parketem
jako loutka
v moci kouzelníka
oči zastřené
ta hudba vede mne
na nic nenaříkat,
jen kroužit
po parketu
aspoň myslím,
že tak se tomu říká
A myslím,
že nechuť k tanci,pod stůl smetu...
tanec mne nějak neoslovuje, asi proto, že jsem dřevěnej panák... z tohodle kousku ovšem dokonale sálá všechno to, co ho dělá pro lidi tak přitažlivým; parádní věc
29.10.2008 22:04:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Ano, nechat se unášet, být out od všeho, to pravej tanec dovede. Krásný 1***
30.09.2008 05:45:00 | cevert
Mám z tebe radost. Jako mladá jsem ho tančila a tvůj popis prožitku z tance je přesný.
29.09.2008 21:27:00 | Marfuša
Kdybych to tancování uměl a měl bych s kým tančit, dělal bych to pořád...
28.09.2008 22:00:00 | Chancer
pustila jsem si odkaz na youtubko...........když se do toho člověk položí........slova básně mu sama napnou plachty fantazie...úžasný...fakt
28.09.2008 19:49:00 | Verena