Anotace: (něco mezi básní a načmáranými postřehy a provokací a pochopením a nepochopením a tak)
všechno jsem nechala někde za sebou
staré lásky a snad i některá přátelství
staré oblečení a sny a spoustu věcí
kterými jsem určovala SAMA SEBE
smyla jsem ze sebe starou barvu
a odhazuji staré masky
(snažím se)
a možná jen vytvářím masky nové
a vytvářím nové systémy přesvědčení
jako hmyz
s proměnou
nedokonalou
a odhazuji staré rány
a staré jizvy
a starou nespokojenost
možná jen abych je našla v nové podobě
jako hmyz s proměnou
nedokonalou
a odhazuji za sebe
vše čím jsem byla
abych našla SAMA SEBE
ostatně tím se nedá nikdy nic zkazit
je to slušivě módní v každém věku
a ve třinácti jako v šestnácti jako ve dvaceti
možná není nic podstatnějšího
a nikdy jindy taky ne
odhazuji staré bolesti
jako hmyz
s proměnou nedokonalou
a vůbec nic
jsem nenašla
jo..a budem hledat to svý "nic" tak dlouho,dokud ho nepřestanem hledat a pak si nás to najde.... je ale lepší být u toho..:-)
Tomuhle rozumím...
15.01.2009 11:09:00 | zvířenka
Také bych chtěla být "hmyz s proměnou nedokonalou" - odpusť, jen jsem se tak zamyslela. Všichni jsme "hmyz s proměnou nedokonalou" - někdy mám pocit, že nic jiného na tomto světě ani neexistuje...
16.12.2008 21:09:00 | Lisa.Ginmi
hlavně se v tom všem hledání nepřehlédni, člověk často stojí přímo proti sobě a hledá všude okolo
píšeš silné básně, tohle je jedna z nich
14.12.2008 20:00:00 | drsnosrstej kokršpaněl
nenazvala bych to dobrou basni,ale nazvala bych to peknou uvahou, mozna uvodem do povidky...celkem pekne, ctive..ale jako basen ne-e :)
29.09.2008 16:33:00 | saddova