a k životu nakonec úcta
a k životu nakonec úcta
Anotace: asi mi ten déšť leze na mozek
a k životu nakonec úcta
i když jak láhev z octa
pít se dá jen po malých
doušcích
tak jako žít v tom velkém
rozcapeném světě
kde pořád nevíte kam jdete
a ty ostrovy poznání
těžko lezou do hlavy
a co je lehko k dostání
je iluze a zdání
že jsme se dostali
zas o kus dál
Autor radexk, 01.10.2008
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
01.10.2008 08:07:00 SZN
...někdy tápem...někdy podléháme iluzím...ale jsou věci...alespoň jedna...před kterou někdy utíkáme tak dlouho...abychom nakonec zjistili, že jsme se nehnuli z místa...
01.10.2008 07:06:00 NikitaNikaT.
Ano, jen po malých doušcích, ať člověk se nezalkne, či neutopí. Líbí se mi Tvé dílko, má pěknou myšlenku, život sám a to já můžu. ST! za obsah.
