Anotace: Pokus jesenní.
podzim se zase ztrácí
do stmívání
Tenhle rok už je to
nejmíň třetí
Zabloudil
v spadaném listí
když zlá macecha
poslala ho
na jahody
A tak
píšťalkou
odpískat odjezd
ze startu do cíle
závodníka
číslo osm
Který
unavený
usnul vyčerpáním
přímo na trati
v kolejišti
leží
číslo osm už
~nekonečně~
dlouho
/
Na plácku před domem
mezi kalužemi
přistávají
migrující hejna
vrtulek z lip
vracící se
~last minute~
z dovolené
A na prahu domu
vítají je povadlé
muškáty
Mezi monotónním
vrčením
psa co neštěká
ale rovnou kouše
zaplácne
pár much
jednou ranou
netuší
že měli zrovna
před svatbou
už jen jedno ráno
Jedno ráno
a dost.
Jé, ta mě potěšila. Teda hlavně ta první. Už jak tam bylo letos potřetí tak mě to nějak rozusmálo. Je originální. Líbí.
P.S.Kdyby ses náhodou divila, co mě sem zaválo, tak no přece Ty!:)
23.12.2008 18:11:00 | Rádoby zoufalá
Naplno sem to vnímal,ale to zřejmě nestačilo a proto si tuhle báseň musím přečíst znovu. Na stejnym místě,s jinou náladou. I když pořádně nevím,o čem to vlastně bylo,tak si myslím,že dost píšeš zkušenostma a tak nějak vyzrále. Moc dobře vyzrále :-)
27.10.2008 02:44:00 | animovaný medvídek Pů
"přímo na trati
v kolejišti
leží
číslo osm už
~nekonečně~
dlouho"
miluju podzim... miloval jsem ho vždycky - kvůli tomu, jak na mě působí - jak mne drtí tak hluboce procítěně; a teď ho miluju dvojnásob, protože mí oblíbení básníci rodí perlu za perlou... děkuju moc, děkuju moc v okouzlení
16.10.2008 23:16:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Tak konečně zas něco od mé oblíbenkyně! Je to vždycky svátek, snes bych mnohem víc, jen co je prauda! :-)
03.10.2008 08:17:00 | 6thSun
kdo říkal, že nemám psát o ponurém podzimu? ;) ... jsem též ráda, že tě zas mohu číst... a taky díky za komentář :)
02.10.2008 17:54:00 | prostějanek