Anotace: 19.1 2008 - pro a proti
chodím si světem
obuta, bosa
nad ránem zjevím se
jak na květech rosa
nemluvím pravdu
však neumím lhát
všechno chci vědět
přec nesmím se ptát
toulám se nocí
a bojím se tmy
putuji světem
za svými sny
vzdoruji dobru
nechci být zlá
jsem pouhý blázen
co své sny má
mám srdce z kamene
co jako sníh taje
mám duši dítěte
a rozum co zraje
obklopena věrnými
chodím sama jak kat
věřím svým snům
kterých nesmím se vzdát
jsem jako velký vír
který už nevíří
trpím platonickou láskou
k mužnému rytíři
má statečné srdce
a leštěnou zbroj
velký je romantik
ne vraždící stroj
rytíř je můj sen
má ztracená naděje
kterou hledám
ač štěstí mi nepřeje
už končí mé hledání
já umírám na lásku
ke krásnému rytíři
z učebnice z obrázku
hele bobišku muj, co to!! silna konkurence jo?:-D pisej dál máš jednoho nadšeného nenormálně/normálního aktivního čitače!!
08.10.2008 14:06:00 | angelicek
V prastaré krajině
tak mladé až mrazí
překrásně oděni
bloudíme nazí
To je zase můj oxynorom /či co/
---------
Mně se Tvoje báseň líbí. Má hezké obraty.
07.10.2008 15:40:00 | Hannazka
mělo by to být zařazeno do učebnice češtiny jako důkladný příklad básně plné oxymórónů
06.10.2008 21:29:00 | Wing