coż

pospíchat městem, zástupy lidí
reklamy křičící v ulicích, na domech
nějakou mi vrazili do dlaně

přemýšlet v lese, hromady listí
suché a šustící na zemi, na stromech
jeden se snesl mi do dlaně

Coż nie może być inaczej?
pusta serca, długe chwile...
Słuchaj, jeśli możesz
ten głos, który woła nas
w lase albo i na ulicy