Utíkám před chladem do středu Země
do jícna vulkánu skočím, je ve mně
v tekutým NiFe se chci nahej koupat
líbat se s lupeny ohnivých poupat
jaký pak fujtajksl, oheň je k snědku
ještě si kliďánko dopřeji špetku
odtáhnu pak na svý ohnivý lože
na polštář z magmy, jež po tvářích klouže
nechci zpět na zemskou skořápku zvenčí
zevnitř mě oheň žhne, můj stín se tenčí
s rudýma očima, se rty do bíla
líbím-li se Ti, přijď.. hic - to je síla
Nejdřív anděl, pak ďábel :o) ST! za obsah, je to zajímavé a myšlenkové.
13.10.2008 16:33:00 | NikitaNikaT.