.
Plastový delfín v dlani
Hlava otevřená…
Trychtýřem plním
prázdnou nádobu.
Hadí slina ukápla vedle,
Vyleptává skvrnu
ve tvaru Arktické zimy.
Tekutý dusík zmrazí
Kost na máslo…..
Mažu si ho na chleba,
hladově ukusuji sousta
propadající do neznáma.
Tam roztají zpátky na kost,
a tlučou na mříže vězení...
Otevřu okno, kouknu do Slunce.
Oko - do duše okno...
Jsi na svobodě - nemrkám...
.
Jj, souhlas, báseň skutečně nutí k zamyšlení. ST! je především za obsah a perfektní obraty.
17.10.2008 08:09:00 | NikitaNikaT.
mě se při čtení hned vybavil takový ten plastový delfín na šampón, co se kdysi prodával
někdy se tak i cítím - že mi kdosi odšrouboval uzávěr a vylil mě kamsi kde jsem se rozpustila :-)
15.10.2008 16:45:00 | Sandra_T