Návštěvnost
CHODBA
CHODBA
Rozbitá zářivka prská na stropě
Hejno zblázněných much a můr
Praskliny v podlaze jak nohy pavoučí
Průvan chladno a vlhko
Nekonečná chodba bez dveří
Chodba kterou musím projít
Musím jít dál než se zešeří
Nemám sil
zpátky to nejde
Nevidím cíl
a není kam uhnout
A není
není naděje
že ten sen přejde
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisknaděje umírá poslední
25.06.2018 14:19:09 | takova
Myslím, že naděje není tam, když o ni už ani nestojíme. A pokun ano, naděje je!
04.03.2009 22:11:00 | Šantir
Eeejch, to bylo nějak silné. Brr.
...ale dílko se mi líbí, jojo...
21.02.2009 20:25:00 | okousaná od světlušek
Uf, tuhá a lepkavá jako stará pavučina, přichytí se a nepustí.
16.10.2008 21:23:00 | prostě Zuzana
Umíš psát jasně a srozumitelně,je to síla:)
16.10.2008 20:29:00 | Holis
uff
a co tak sledovat svůj dech a začít se všemu smát?
16.10.2008 18:37:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Neblázni...naděje, ta je vždycky... i když se někdy klepe v koutku jako ratlík...
16.10.2008 17:45:00 | labuť
Depka... ale tak nějak Ti rozumim.
16.10.2008 17:25:00 | Hannazka
Těžká a beznadějná jako vypitá láhev od whiskey...je cítit rezignací a hořkostí...posílám pohlazení
16.10.2008 13:56:00 | Noc17