Konec bojů

Šíří se tma, slunce zapadá,
ráno natrhaná kytice uvadá.
Válka temno s sebou šíří,
prach na cestách se víří.

Jeden výstřel, jedna rána
a je pryč další mladá panna.
Tu voják v zákopu leží,
snad už se do hrobu těší.

Vysvobození?

***

Zamysleme se nad svými činy,
každý nese kousek viny.
Války přeci nic nevyjednají,
nevinní pouze v nich skonají.

Konec, poslední hodina,
pak už jen plačící rodina.
A to mu bylo pět,
nyní je mrtev…

Zastavme to, je to jen na nás
a na vás, vás i vás.
Jednejme vždy v pokoji a míru,
netvořme v lidské populaci díru.

Žádné války, prosím…