Anotace: ... potkali se... u počítače... jeden se nudil, druhá odpočívala... "pojďte paní, budeme si hrát"... no a tak to - ryze fiktivně a emocí prosti - sepsali :o) ....... ....................................................... takže zase v koprodukci
.
.
...po štucích zdi tvého paláce
je po dešti, po hádce i pohádce
slyším dýchat metronom našeho štěstí
a krvácíš mi po zápěstí
/dýchá už jen slabě, přerývaně
králi můj a můj pane/
čas smotal v klubko nepřehledné třásně
tu dobu, kdy nám spolu bylo krásně
a já na pokraji labyrintu váhám zda
s tím klubkem vykročit do prázdna
/dvě cesty před námi, zkus jít se mnou
ať nejdem tak sami tou cestou temnou.../
.
.
úplně jiná , poetičtější oproti minulým , líbí se mi popis , který hovoří pár slůvky vše.
28.10.2008 22:42:00 | jima
po všem jednou bude..
klubíčko tu zbude..
a labyrint taky
čas tak kluše..
chovejme se tedy vlídně..mile..
a v případě chybování
i tak nějak hluše .o)
28.10.2008 11:30:00 | Bean
Ale to je krása. Je to takové krásné sametové hladící... ušili jste společně velmi hebký poetický oděv:)
28.10.2008 00:22:00 | Jermolajev Tondovič Prdelinskij