Duše má
zbrocená
krvavou krůpějí červeného vína
vznáší se v krajině nedohledna
Sama jsem si vina
Tělo mé
bezduché
na polštáři leží
život je jak studna, pravdu najdeš u dna
Zavane vánek svěží
Andělské křídlení
milostné pábení
odpuštění hříchu
něžný trylek smíchu
osudu zkoušení
z nebe znamení
Ach ano, na dně nalézamé pravdu, možno proto, abychom se především měli od čeho vyšvihnout. Život a osud nás neustále zkouší a sem tam nám dává ta znamení, v která bychom chtěli uvěřit. ST! básenka pro mne s nádechem smutnku, ale stále cítím tu víru a naději, že by se to mohlo zlepšít. Je to to jediné, co nás tak nějak drží nad vodou.
01.11.2008 16:05:00 | NikitaNikaT.