Volám Tě
kde jsi
stoupám výše
náledím kloužu
hůř se dýše
když zavolám do hloubky
´haló´
jako by všechno
živé spalo
jsem sám a sám
na střeše světa
jen metry sněhu za ta léta
navršil vichr zrovna tady
žene se
už ho mám za zády
táhne vší sílou za ramena
a to ještě nic neznamená
- teď abys věděl
bude sranda
já jsem tu stár
ty budeš fanda
hned rána zboku
mířil skvěle
pak se mnou škubne
´uč se tele´
ta druhá rána
z noh mě sráží
samouka si
holt neváží
konečně třetí dech mi bere
s chutí ze všech stran
do mne pere
vrávorám
klesnu
vítěz šílí
bradou když reju
strouhy bílý..
Volám Tě
kde jsi
padám níže
místo polibku
ret mi rýše
ledová kůra
vejšku ztrácím
do nikam
nikdo
se
s nikým..
vracím
Už spěchám a natahuji dlaně...
04.11.2008 11:31:00 | JaniHani
Při téhle básence mne zachvátil zvláštní pocit, nevím, jako když smutek, spousta myšlenek, takové to pozastavení se. Asik je to mnou, dnes jsem měla zvláštní sen... tak asik su ovlivněna a jen jsem si to trochu jinak vztáhla. ST! Obsah se mi líbí, je to působivé a hodně pocitové.
04.11.2008 06:06:00 | NikitaNikaT.
jednou sme dole jednou nahoře... :) sakra.... na výšce nezáleží.... záleží jen na tom, kdo přijde ...a že přijde :)
02.11.2008 20:50:00 | stmivani.na.lepsi.casy