Návštěvnost
Stará píseň
Stará píseň
Broukám si tóny
věčné písně Brouků
z šedesátých let.
Děda tehdy chodil na dřevo
po úvozové cestě
s malým tátou na voze,
co zpět cupital po svých.
Polena voněla smůlou
a já nevěděl, jestli kdy budu.
Kroky mé nyní křižuje
neprostupné smrčí,
loni jím děda prošel
po staré cestě zpátky
nad vysoký obzor.
věčné písně Brouků
z šedesátých let.
Děda tehdy chodil na dřevo
po úvozové cestě
s malým tátou na voze,
co zpět cupital po svých.
Polena voněla smůlou
a já nevěděl, jestli kdy budu.
Kroky mé nyní křižuje
neprostupné smrčí,
loni jím děda prošel
po staré cestě zpátky
nad vysoký obzor.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
*
22.11.2008 23:01:00 | Jaromila
Všechny lesy nebo louky
broukají si stále s brouky,
zná snad vůbec někdo brouka,
co si s brouky nezabrouká?
09.11.2008 19:14:00 | zzlatý
To je úryvek? Tak jak je to dál?
09.11.2008 17:18:00 | jehlaspichlas
lahoda..pro čtenáře:-)
07.11.2008 07:18:00 | Mbonita
Hezky zpracované,přirozené.
07.11.2008 07:08:00 | Jin