Můj opak

Nevěříš v znamení a sílu symbolů.
Neslyšíš na podzim šumění topolů.
Nevidíš na ranní obloze červánky.
Netušíš v oblacích schované beránky.
Bublání potůčku, třpyt rosy na listech.
Vzpomínky ukryté v zažloutlých dopisech.
Vyznání zakletá do vůně pomněnek,
co v očích kvetou mi...toužení po dětech.
Smotaný v klubíčku usínám lehce.
Poslouchat pohádku už se Ti nechce.

6.11.2008