Pálím lidská těla,
což mi radost dělá,
kopu temné jámy
pro pány i dámy.
Zatlačím vám víčka,
až vám zhasne svíčka,
vytesám vám pomník,
jsem totiž váš hrobník.
Namísto lopaty ostrou kosu nosím,
tou - namísto trávy - lidský plevel kosím.
Jsem poslední co zříš,
než ti stlouknu kříž,
neměj ze mě strach,
jsem prostě tvůj vrah.
Skoro jako střela životem jsi prolét,
nadešel tvůj konec, teď to bude bolet.
Budeš ležet ztuhle
v lakované truhle,
skončilo tvé žití,
dál budeš jen hníti.
Jak prožít život bylo jen na tobě,
teď kapky deště tančí ti na hrobě.
Pohřební věnce a zvadlé kytky,
pod nimi leží už jen tvé zbytky.
NOoo je to správně morbidní :-)
Tak pro mě přijd...čekám tě...
...možná i poprosím, abys konal své dílo...
zatím jen hniju..ta smrt nikde..tak sem s tebou milý VRAHU :-)
18.05.2009 23:34:00 | Lady Carmila
Tfujdy no ale budiž zde byl jeden kostrbatější rým ale odpuštěno neboť já jich mám všude požehnaně.Líbilo se mi to.Hlavně některá spojení.
31.03.2009 20:29:00 | mexx
pripadam si tak jednoducha, kdyz to pisu, ae ja musim rict jen...
to bylo dooost dobry!
25.11.2008 22:02:00 | Slečna s pokřiveným charakterem
Jen si pohraj s formou, pak prodáš ji líp. Obsah mrazivý a přesto se mi líbí. Jednoduchá, jako smrt sama.
18.11.2008 22:21:00 | JR
..tvá báseň vskutku hýří optimismem, radostnou podzimní náladou, vytyčuje jasnou vizi skvělé budoucnosti. Není se tedy čeho obávat... pouze taková maličkost mne zneklidňuje: ta slůvka "bude to bolet". Nešlo by to nějak umrtvit?
08.11.2008 21:41:00 | KILLVIR alias woody jelen