Návštěvnost
TAK SI HRAJÍ
TAK SI HRAJÍ
Trouchnivějící slza
v zakaleném pohledu
jaro podzimu
brázdy života
úkryt pro boha
nahota na příděl
padlého anděla
stmívá se po ránu
Nohy na divanu
usnulé vzpomínky
chomáč starých vlasů
prstýnek od milky
pozitivní negativ
tvé tváře
bliknutí
na slupce pocitů
Zápach stáří
větrá se dovnitř
zavřené okno
průhledný kožich
rosí se podzimem
zahřívá kořínky
něžnostmi
ze skříňky
Čtvrtá a poslední
pro toto období
za mrakem slunce
za ním je mráček
hlaďounkých andílků
co mají vláček
na hraní
Tak si hrají
F.K.
*
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskNěkdy je veselí k zešílení...
09.11.2008 14:24:00 | spare
jdeš až na dřeň..
už čekám na to slunce
co mě zahřeje
chci trochu naděje...
09.11.2008 11:21:00 | Mbonita
divná slova zvolená,
jako ta myšlenka co teďka zůstává,
po tve smutné básničce,
netluče mi srdce!
ale szly nepadají,
spíše se trochu bojí,
nebo jsou zmatené,
je to neuvěřitelné.
nemůžu radost najít,
možná je někdy dobé se projít!
Mám tě ráda!
09.11.2008 10:06:00 | Vacluvka
Někdy se myšlenkové a smutné básně dokáží snáz vrýt hluboko pod kůži... :o)
09.11.2008 06:22:00 | labuť
veselá není, ale je hodně člověčí :o)
09.11.2008 00:52:00 | Beepat
tak nějak symbolicky spolu s pí,
když je tvá třistačtrnáctá,
krouží a naplňuje život.
09.11.2008 00:15:00 | a_tao
...veselá není...ani náhodou...ale zapsala se, ne náhodou...do hlubin
09.11.2008 00:10:00 | Lota