Anotace: Některé soukromé vichřice vyřeší bublinek sklenice. Mé milované zpovědnici hříchu B.
Bublinka za bublinkou
stoupá do mé hlavy,
všechnolék zapomnění ...
zákony fyziky zvolna měním
přece v prostoru, kde nic není ...
Přesto ...
špatné zprávy
v kulatých perličkách oxidu
/a nebo co to je/
rozplynou se vzduchoprázdnem ...
Jsem jen stojanem
na čepici
/a právě o to jde/
Pak prázdnou lahev od šampusu
přitisknu k rozpálené líci
/jak krásně chladí horké slzy/
Na pláč je pozdě
na smích brzy
Připij si se mnou OSUDE
za chvíli už nic nezbude
řikám si občas, proč stále piju...zda je to utek, nebo zvyk...v kazdém pripade zlozvyk...:)
24.11.2008 09:58:00 | Agniezka
někdy holt je alkohol tím nejlepším přítelem, který pomůže zapomenout...:-))
13.11.2008 18:42:00 | shakespeares
Jen kdyby potom rádo ta hlava tak nebolela.Báseňka to suprovní a skvělá.:o))
10.11.2008 20:32:00 | střelkyně1
Všechnolék zapomnění - ale jen na chvíli... Osudu stejně neunikneme :-))
10.11.2008 18:30:00 | poustevník Jirka
Připiju si s Tebou a pak vymyslíme hromadu pěkně poťouchlých rošťáren "o)
10.11.2008 08:13:00 | Iva Borecká
Tak slzy, a možno aj horké, jsem včera měla já, ač mi byla zima....ovšem drahý mě hladil a stíral je...
10.11.2008 06:44:00 | NikitaNikaT.