z poznámek

Bolíš,
bolím,
bolíte -

kdo ještě není zraněný?

Cyklicky
– raz - dva - tři
– raz - dva - tři
záchvat smíchu a pak řvu
jak tygr slova drzá,
slova pýchy a ne odvahy
a rozvinu vlajku své
domýšlivosti a paranoie,
až se sama sebe
jen ještě víc leknu,
pak zase na kolena kleknu
bez naděje na změnu

žiji? Nebo prožívám?
Chci pryč! Chci ven!
Však jen hlouběji
zapadám ...

A nebude hůř
ba ani líp

(ne)lze se odnaučit
neposuzovat?

však přesto všechno
může někdo vedle stát ...