Prvními polibky,
ve štěstí ústa tají,
horoucí objetí,
svět kolem nevnímá.
Prvními polibky
se ústa rády hrají,
v tepně zrychlenou krev
nikdo z nich nehlídá.
Doteky jazyků,
sladkost rtů lepí city,
oči pln dojetí
maj jiskru skrz víčka.
Doteky jazyků,
nejsou ze stejné třídy,
v uších je slyšet zpěv
a vid rudá víčka.
Při prvním polibku
láska do srdcí vstoupá,
lze cítit tóny pjet,
ta píseň není hloupá.
Ve spleti jazyků,
zbyl dech jen na pár vteřin,
stud ztrácí v půli vět,
málokdo ten čas měří.
Zas je mi šestnáct let,
jsem s tebou opět v lese
a stopy na mých rtech
jsou téměř včerejší.
Zas je mi šestnáct let,
sejdem se zítra v deset,
snad aspoň ve svých snech
budu víc smělejší.
Ach jo, mě bylo sedm a on byl tak krásný, to víš prvňáci
... tak jsi mě potěšil vzpomínkou.
Moc se mi líbil závěr :-)
16.11.2008 09:36:00 | jita.1965