Vracím se

Mám hlad..
Tak kouskem chleba snad,
zbavím se vnitřní prázdnoty.
Však místo másla byl by rád
žaludek za kus jistoty.

Mám žízeň..
Ta voda z potoka
mě láká třpytem svým.
Zda se zdravím se potýká
je mi však tajemstvím.

Jsem smutná..
Tak mami, odpusť mi!
Už chybí mi Tvůj hlas.
Už dál nechci spát pod stromy,
Ať zpátky je ten čas,
kdy četla si mi pohádky
a smály jsme se společně.
Tenkrát nebyl čas na hádky,
teď zdá se to tak zbytečné!

Vidím Tě...úsměv na tváři
a nabízené obětí.
Až teď se život rozzáří
a konečně se rozletí...
....jdu domů!!!