Anotace: Kdo vzal polibek a nevezme vše, zaslouží, aby ztratil i to, co získal. Ovidius
Vypadáš jak ředitel bez sekretářky,
k nohám mi pokládáš půl svého království,
já pár týdnů poslouchám už tvoje nářky,
jsem princezna z Nemanic a královna blbostí.
Hrajeme hru a já jsem hrozně hravá,
baví mne poslouchat tvé životní story,
musím tě varovat, to se někdy stává,
že mne tím nedojmeš, omlouvám se, sorry.
Líbals mne potají a protože mne zajímá
co ještě vymyslíš a jak to bude dál,
nechám se přesvědčit jen když mne budeš objímat
a šeptat mi do ucha, co by sis rád vzal.
Pamatuj můj milý, a už to někdo vytesal,
že muže pravého stvoří jen jeho činy,
když budeš otálet, já ohlédnu se kousek dál
a šeptat do ouška mi bude někdo jiný.
Za každou promarněnou šanci položte muži kámen, a postavíme nejvyšší horu.
Čin? Já už své nesu…
19.11.2008 15:01:00 | kouzelníček
Tak lehoučce čtu mezi řádky a konec mi odpověděl naplno. Tak trochu mne to nutí přemýšlet, je to něco z mého života ST!
17.11.2008 20:36:00 | NikitaNikaT.
St a dala bych víc, kdyby to šlo, protože tvá báseň zcela pasuje na mě, bezvýhradně... krásná, chápu, chápu... těm chlapům to někdy trvá;-)
17.11.2008 15:09:00 | Caracol