Nemám jízdenku

Anotace: tak jsem začala znovu kreslit a psát, i když v tom druhém případě to není ani zdaleka tak dobré, jak bych si přála...tuhle jsem napsala už ve vlaku tak, jak to skoro bylo...

Pražec za pražcem
a nekonečné koleje...

Průvodčí prošel okolo,
ani si mě nevšiml
-já ani nemám jízdenku.
Jen chlápek, co sedí naproti,
se na mě divně kouknul.

Tak sklopila jsem oči
a nechala to být...

Za oknem se mi míhá život,
zdá se trochu ponurý.
Šedivé lesy, žádné listí,
však začnou znovu, od nuly.

Tak jako já se odrazila
od jednoho z těch den,
abych i tomu průvodčímu
ukázala, že jsem.

A tak mě vyrazil z vlaku,
že nemám prachy na zaplacení...