Střepetání...

Střepetání...

Anotace: ...

baví mě
když myslím na něco
ale
nepojmenovávám...
vytvářet
ale nevlastnit
působit
ale nezáviset
když něco moc chci
radši toho nechám...

občas rozbíjím sklo…

to
když se moc držím
toho co mám rád
a začnu lpět
na trvanlivosti..

to rozbíjení
uvolňuje energii
zbavuje křečovitosti...
to
mi totiž připomíná
že život je neustálá změna
že kráčím cestou pomíjivosti….

s podivnou lehkostí
míjím střechy domů
mraky
poslední vysílené ptáky
země se zakulacuje
a
stažená vlna
se převaluje...
Autor enigman, 17.11.2008
Přečteno 280x
Tipy 42
Poslední tipující: pejrak, Holis, Manon.H, střelkyně1, Veselý Drak, Iva Borecká, labuť, páááááááá, Lota, NikitaNikaT., ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Silně krásně z mojí duše..Tebou psaná - nevídaná !!!!!ST!!!! Ď

19.11.2008 10:54:00 | Veselý Drak

..ničitel či stavitel..prázdný přitom plný..zajímavý..

18.11.2008 19:58:00 | Tacca

...a jak k tomu přijde to sklo ???... :´-(

18.11.2008 00:06:00 | Lota

Taky přemýšlím, myslím, že to moc dobře znám ...

17.11.2008 23:28:00 | jita.1965

ST... není zbytí
je v tom
nesnesytelná lehkost
bytí...:-)

17.11.2008 21:00:00 | Mbonita

Moc se povedla.

17.11.2008 20:01:00 | Psavec

kolik moudrosti
je v tvé básni...
nutí k zamyšlení

17.11.2008 19:42:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd

...zajímavé

17.11.2008 18:54:00 | WAYWARD

mě baví číst.. tvé básně ;-)

17.11.2008 17:55:00 | Caracol

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí